ZKOUŠKY PODROBNĚ

• DOMŮ

• O NÁS

• NOVINKY

• NAŠI PSI

• ŠTĚŇÁTKA

• FOTOGALERIE

• O PLEMENI

• PROČ ŠTĚNĚ S PP?

• KONTAKT

• ODKAZY

• DOPORUČENÉ KNIHY

Už v pátek večer bylo po losování jasné, že na všechny disciplíny jdeme jako poslední a že první zkouškový den budeme u vody a na poli (připadlo na nás číslo 11). Ač to rosničky nepředpovídaly, tak nám počasí velmi přálo, což bylo prima pro nás i pejsky. Začínali jsme vodou. Naše skupinka čítající 3 labradory a dva goldeny byla poměrně vyrovnaná, všichni psi zvládli  všechny disciplíny, a tak jsme záhy pokračovali svorně na pole. I tam jsme si všichni vedli dobře a tak jsme si alespoň pro sobotu mohli oddechnout. Annie byla ve svém živlu, moc ji to bavilo a narozdíl ode mě evidentně nebyla nervózní.

V neděli bylo stejně pěkně jako v sobotu, ale den nám moc valně nezačal, protože víru ve šťastné ukončení i druhého zkouškového dne podkopala hned první lesní disciplína a to vlečka srstnaté, kterou se nepodařilo dokončit  prvním dvěma pejskům. Na klidu mi nepřidalo ani to, že králíci byli malincí a na Annie tudíž lehcí. Slibovala jsem Annie hory doly, když mi toho králíčka pěkně přinese a ona si to naštěstí nejspíš vzala k srdci, takže jsme pokračovaly dál. Dohledávka dvou kusů srstnaté ve čtverci byl další kámen úrazu, na kterém se hodně snižovaly známky i v jiných skupinách, ale naštěstí i to zvládla Annie bravurně a tak jsme už jen čekaly, jestli se dostaneme do rozstřelu.

Stalo se a my tak nastoupily (po novém losování) jako první na dohledávku do čtverce, tentokrát na jiném místě. Annie se snažila a oba kusy pěkně donesla, ale chvilku trvalo než je oba našla (přes 4 minuty). Přeci jen byla první, les byl hustý a navíc ji něco pořád táhlo doleva. Druhý pejsek přinesl oba kusy téměř bleskově a bez jediné chybičky, takže vítěz byl prakticky jasný. Další dva pejsci odběhli příliš daleko z vytyčeného prostoru (také doleva) a tak, i když donesli oba kusy v kratším čase, tak Annie získala krásné druhé místo (CACT, res.CACIT), protože na rozstřelu hraje roli v první řadě provedení disciplíny a pak teprve čas. Atmosféra byla velmi příjemná, plná fandění a povzbuzování, rozhodčí milí a takže jsme si to s Annie moc užily a  už se těším na příště.

20.4.2008 jsme se vydali s Jiřkou a Semíkem na naše druhé WT a opět do Čelákovic. Cestu jsme našli bez problémů a po veterinární prohlídce a rozlosování do skupin (dvě, každá po deseti) jsme nastoupili spolu s dalšími pejsky do třídy E. Disciplíny byly pro pejsky náročné především psychicky, protože prakticky pro žádný aport nesměli běžet hned po dopadu. Legraci z toho, že si půjdeme zacvičit i do skupiny L, aby se pejsci víc proběhli (bývají tam aporty na delší vzdálenosti) jsme si dělali tak dlouho, až jsme se vzájemně vyhecovali do odpolední skupiny nás přihlásilo sedm. Ta už byla o poznání těžší (ale i zajímavější) a i když pak byla na pejscích, kteří pracovali od rána, znát únava, tak si myslím, že jsme si to všichni užili - rozhodně bylo odpoledne v naší skupince "E"čkařů na "L"kách docela veselo a případné neúspěchy byly brány většinou s humorem. Koneckonců absolvování odpoledních zkoušek bylo pro nás "E"čkaře jakousi třešničkou a spíše tréninkem, při kterém si naši pejsci zkusili nové, zajímavé disciplíny (rozhodně si většina z nás nedělala velké naděje na úspěch). Annie ale nakonec k našemu překvapení zvládla jak "E"čka tak "L"ka  a paradoxně v těžších zkouškách získala nakonec lepší umístění než v těch lehčích, zřejmě díky tomu, že mnoho pejsků neobstálo (ve třídě L úspěšně dokončili zkoušky pouze 4 pejsci ze 13). Krásné druhé místo nás hřeje u srdce a máme velkou radost, že to Annie zvládla.

Semíček si vedl také dobře, "E"čka zvládl bez problémů, ale na "L"kách už na něm byla znát únava a roztěkanost, takže ho dohledávání dummíků už tak nelákalo.

Kompletní výsledky najdete ZDE

11-12.8.2007 jsme s Annie jely na 4. ročník soutěže O Pohár Světa myslivosti do Malešova. Soutěž se jako každoročně skládala z podzimních a vodních zkoušek a pro velký zájem z řad vůdců byla tentokrát rozdělena na retrívry (sobota 24 psů, neděle 22) a slídicě (oba dny 12), přičemž pohár byl jeden pro všechny (pro rozdílnost disciplín a bodování určovala pořadí procentuální úspěšnost na obou zkouškách). Retrívři začali podzimkama a myslím, že můžu za všechny říct, že náročnost některých disciplín nás docela překvapila. Ale koneckonců nějak se to pořadí udělat musí a pejsci i vůdci tak alespoň měli možnost ukázat co kdo umí. O náročnosti zkoušek svědčí i fakt, že pouze jeden pejsek z 24 udělal všechny disciplíny na plný počet bodů. My ostatní jsme se probíjeli s nějakou tou 3, někteří i s nižšími známkami a zejména mladší psi, kteří tu byli na prvních či druhých zkouškách, měli značné potíže. Doufejme, že je to neodradilo, protože  každý začátek je těžký a pár neúspěchů neznamená, že si za pár měsíců nemůžou sáhnout na metu nejvyšší.

První dvě místa na podzimkách byla tedy jasná. První GR Akim z Královských teras se samými 4, druhá LR Bailie Pohoda s jednou 3 s koeficientem 4 (marking). Dalších 5 psů včetně nás mělo jednu 3 s koeficientem 5 (slídění s dohledávkou (náš případ) a vlečky) a tak jsme nastoupili do rozstřelu o 3-7. místo. Rozstřel byl dohledávka dvou bažantů (jeden na 50 kroků a druhý na 100 kroků). Hodnotil se projev pejska, chuť a radost z práce, nos, kontakt s vůdcem, způsob přinesení aportů a jako poslední se sledoval čas. Všichni pejsci si vedli výborně a donesli oba kusy a tak rozhodčí měli těžké rozhodování. Nakonec nejlepší dojem udělala naše Annie (šla poslední, protože jsme si ráno vylosovaly číslo 22 a byla natěšená na to si zaslídit) a tak jsme získaly 3. místo a titul res.CACT. No a protože Akim už je pracovní šampion, tak jsme tím splnily i podmínky pro udělení titulu ŠAMPION PRÁCE.

Druhý den jsme nastoupily na vodky (já stále ještě štěstím bez sebe ze získání posledního titulu na šampióna), vylosovaly si číslo 12 a odebraly se na dohledávku kachny v rákosí. Hned na první disciplíně neštastně, i přes velkou snahu, skončili 3 mladí pejsci, protože nedohledali hozenou kachnu, která zapadla a později byla zřejmě zadupána do rákosí, jeden pejsek vypadl na klidu na stanovišti a tak jsme nakonec zbyli z naší skupiny pouze dva. Byl to smutný pohled. Nakonec jsme s Annie prošly všechny (některé opět značně náročné) disciplíny, dospěly až na konec se samýma 4 a čekaly na rozstřel. Ten byl stejný jako v sobotu, ale dohledávka byla v rákosí (tedy jeden kus v rákosí a druhý za rákosím na louce, což rozhodčí zdůraznili již na začátku) a šli do něj 3 goldeni (nikdo jiný zkoušky se samýma 4 nedokončil).

První pejsek (Dasty Chlupaté štěstí) i přes velkou snahu dohledal za 10 minut jen jeden kus a pak jsme byly na řadě my. Rozhodčí nám vymezil prostor, kde máme hledat a já vyslala Annie. Opět raketový start a během pár vteřin už přinášela první kachnu. Druhá kachna byl docela problém, protože Annie se dozadu nechtělo, točila se s větrem a pobíhala všude možně. Nakonec se mi ji ale podařilo přesvědčit, že se má jít podívat až dozadu na konec pruhu, který vymezili rozhodčí. Naštěstí jí v tu chvíli správně foukl vítr a i druhá kachna byla naše. Třetí šel Akim z Královských teras a i přes to, jak zkušený je to pes, tak měl také problém s druhou kachnou - i když obrácený. Nejdřív velmi rychle donesl vzdálenější kachnu a pak delší dobu dohledával tu bližší. Nakonec se to i jemu podařilo a bylo na rozhodčích, aby určili vítěze rozstřelu. Tím se stala opět Annie, protože Akim prý jednu kachnu nedonesl přímo k vůdkyni, ale částečne jí obešel (my to neviděly, protože si Annie zrovna užívala slibovaného a zaslouženého pacholíka). Inu, nervy hrály nejen nám, ale i pejskům.

Z vodních zkoušek jsme si tedy odvezly titul CACT a vítěze zkoušek.

Pohár Světa myslivosti vyhrál podle předpokladů Akim z Královských teras a my obsadily krásné druhé místo. Třetí místo obsadil LR pana Šafaříka. Celkově téměř všechny příčky obsadili retrívři, protože slídičům se zejména v sobotu moc nedařilo (uspěli pouze 4 z 12).

Celkově si myslím, že to byly jedny z nejtěžších zkoušek, co jsme s Annie absolvovaly, ale byly výborně připravené (organizace byla dvojnásob těžká, protože to vlastně byly čtvery zkoušky), atmosféra byla většinu času příjemná a posuzování rozhodčích bylo jak pro slídiče  tak retrívry stejně přísné, což dávalo všem stejné šance.

28.7.2007 jsme zaskočily s Annie do Obořiště (nedaleko Dobříše) na klubové zkoušky z vodní práce. Při nástupu jsme si vytáhly 7 (tedy první pes v druhé skupině) a vyrazily na slídění v rákosí. Terén byl poměrně náročný, rozhodčí přísní a tak jsem s napětím čekala, jak si Annie povede. Šlo jí to zpočátku dobře, ale pak se zhruba v půlce slídění něčeho polekala a chvilku se nechtěla vzdálit na víc jak deset metrů. To byl problém, protože rozhodčí chtěli daleké slídění. Kachnu našla dobře, ale já už věděla, že toužebně očekávaná čtyřka to nebude. A nebyla. Dostaly jsme dvojku a bylo jasné, že pokud něco nepokopeme ještě víc, tak budeme v druhé ceně. Nakonec jsme ze všech ostatních disciplín ty čtyřky měly a jely tak domů s druhou cenou. Pro Annie to byl každopádně velmi dobrý trénink v úplně novém prostředí, já si výborně popovídala s ostatními a získala řadu nových poznatků a tak si myslím, že nebudu lhát, když napíšu, že já i Annie jsme si to výborně užily.

16.-17.6.2007 jsme byly s Annie na soutěži o pohár prezidentky RK v Kostelních Střímelicích. Soutěž se skládala z lesních a vodních zkoušek a byla rozdělena tak, že v sobotu byly lesní a v neděli vodní zkoušky a po skončení celé soutěže byl nejlepšímu jedinci každého plemene zadán titul CACT a vítězi soutěže pak i titul CACIT a pohár vítěze soutěže.

Musím říct, že se zkoušky velmi vydařily, počasí bylo dobré, zázemí místního mysliveckého spolku naprosto perfektní, včetně občerstvení, rozhodčí přátelští, organizace absolutně úžasná (lesní zkoušky skončily už ve 4 hodiny odpoledne, což je velmi neobvyklé) a vůdci se sešli tak skvěle, že atmosféra byla po celé 2 dny opravdu výborná. Síly našich pejsků byly hodně vyrovnané a tak do poslední chvíle nebylo jasné, kdo vlastně vyhraje. Z celkového počtu 11 psů nastoupených na lesní zkoušky dokončilo 10 pejsků. My jsme s Annie zvládaly vše na plný počet bodů až na marking, ze kterého jsme dostaly známku 3, protože si Annie špatně zapamatovala místo dopadu. No, holt jsme na téhle disciplíně v poměrně těžkém terénu neměly to pověstné zkouškové štěstí. Mezi pejsky byli dva oznamovači a jeden hlásič, takže bylo jasné, kdo pro tento den obsadí první místa.

Večer bylo u myslivecké chaty grilované prase sponzorované Retriever klubem, živá hudba a taneček a myslím, že určitě nebudu lhát, když napíšu, že jsme si to všichni náramně užili.

Druhý den byly vodní zkoušky, na které dojel ještě další pejsek. Většina pejsků opět dokázala dobrou připravenost a z 12 pejsků jich 11 prošlo. Annie šla na samé 4 a dokonce i v rozstřelu (aport kachny z vody) byla nejrychlejší, takže se stala vítězem vodní části této soutěže. Vzhledem k pořadí na lesních zkouškách jsme celkově v soutěži o pohár prezidentky RK obsadily 3. místo a získaly titul Res.CACT. Musím říct, že při konkurenci takových pejsků, jací se zůčastnili jsem na Annie náležitě pyšná. Vítězem zkoušek a tím pádem i soutěže o pohár prezidentky se díky svému výkonu právem stala labradorka Eve´s Elisabeth Tetřeví dvůr vůdkyně Evy Černé a 2 místo s tituly CACT a Res.CACIT získala goldenka Darcy the Dream Team Martiny Jiráskové. Oběma ještě jednou moc gratulujeme.

27.5. 2007 jsme jely a Annie na naše první lesní zkoušky. Prostředí zkoušek bylo pěkné, organizátoři se velmi snažili a dobře se o nás starali, ale i přes veškerou snahu skončily zkoušky až pozdě v noci. Marná sláva, lesní zkoušky jsou evidentně časově velmi náročné. Annie vypadla bohužel hned ráno na barvě, ale mohly jsme si všechny disciplíny dodělat, což nás velmi potěšilo. Jako na potvoru samozřejmě bylo vše ostatní za 4. No, snad nám to vyjde příště.

14.4.2007 jsme s Annie jely na naše první Working testy do Čelákovic u Prahy. Vzhledem k tomu, že jsem do té doby o WT věděla tak akorát že existují a že se tam necvičí se zvěří ale s dummíky, tak jsem nás automaticky přihlásila do nejnižší třídy (třída E). Na místo srazu jsme díky skvělé mapce poslané s propozicemi dorazily bez bloudění a po veterinární prohlídce, nástupu a rozlosování čísel jsme se hromadně odebrali na nedalekou louku. Tam jsme se rozdělili, losy 1-8 šly s rozhodčí Katkou Faltusovou na vodu a losy 9-15 šly s Ivou Sieberovou na marking a dohledávku. Já jsem pro nás vylosovala číslo 3, takže naším prvním úkolem byl marking na vodě. Hned první pejsek dummíka na vodě nenašel a vypadl, což mi na kuráži moc nepřidalo. Nakonec jsme to však zvládly a s pocitem úlevy, že jsme nevypadly hned na první disciplíně jsem čekala, co bude dál. Další disciplínou byl marking přes bahnitou strouhu. Zvládly jsme to taky, i když si Annie přesně nepamatovala místo dopadu a musela jsem jí pomoct pískáním. Po téhle disciplíně jsme se vyměnili s druhou skupinou a šli na klasický marking, který Annie zvládla tak perfektně, že si ode mě vysloužila nejmíň 3 piškoty. Dohledávka už tak skvělá nebyla, protože si Annie vzpomněla, že je lovecký pes, že zvěř je vždy přednější a chvíli jí trvalo než pochopila, že opravdu má hledat jen tam, co chci já a že stopa zvěře není žádoucí. Poslední disciplínu na poslušnost jsme taky zvládly a pak už měla celá "éčková třída" volno. Nakonec uspělo 13 pejsků z 15, což je podle mě velmi dobrý výkon na to, že některé disciplíny byly poměrně náročné. Po nás šly ještě skupiny L a M - celkem 8 psů, takže jsme na vyhlášení výsledků poměrně dlouho čekali. Stálo to ale za to, protože jsme měli možnost sledovat práci pejsků ve vyšších skupinách. Vzhledem k tomu, že rozhodčí neřekli u žádných disciplín dosažené body a díky mé neznalosti WT jsem do poslední chvíle věděla jen to, že jsme prošly. Jediné, co jsme věděli bylo to, že dvě fenky z naší skupiny, které měly shodný počet bodů obsadily 3 a 4 místo (šly spolu do rozstřelu). Když pak došlo na vyhlašování, tak rozhodčí začali od posledního místa a já trpělivě čekala, kde budem (myslela jsem tak na 5-7 místo). Když došli k první pětce a Annino jméno pořád nezaznělo, tak jsem měla obrovskou radost, protože to znamenalo, že jsme v první trojce, ale když zaznělo jméno druhého psa a my to furt nebyly, tak jsem pojala podezření, že na nás zapomněli a nějak nás nezařadili do pořadí. No, nebylo to tak a já ke svému obrovskému údivu zaslechla Annino jméno na prvním místě (získaly jsme 94 bodů ze 100). Docházelo mi to dost pomalu a ještě v neděli jsem se chodila dívat na pohár, abych se ujistila, že je to pravda.

Jsme na Annie všichni strašně pyšní, protože nám opět dokázala, že je vážně senzační.

20.1.2007 si Annie na NFTR v Terešově doběhla pro krásnou I.cenu. Pravda, být v rozstřelu by bylo lepší, ale vzhledem k tomu, že Annie absolvovala zkoušku pod antibiotiky a prakticky se na tuto zkoušku vůbec nepřipravovala, tak je i I.cena bez titulu obrovský úspěch. Navíc jsme tentokrát neměly moc štěstí. Vytáhly jsme si los č. 8 a byly tak poslední v první skupině. Na naši stranu nelétalo moc bažantů, střelci zrovna také neměli moc štěstí a tak jsme měly v první leči pouze jeden aport, který padl velmi nadržené Annie (po cca 15 min. pouhého sledování) 5m od hlavy, takže se nestihla ani pořádně rozběhnout. Navíc ještě byl křídlovaný a ona si ho proto párkrát nadhodila v mordě a jednou zlepšovala na zemi úchop. Výsledkem byla malá 3 z přinášení. Byla jsem v klidu, protože "to" si přece v další leči hravě opravíme. No, v druhé leči jsme díky losu č. 8 stály až na kraji, kde znovu skoro nic nepadalo a tak běžela Annie opět pouze pro jednoho bažanta vzdáleného cca 150m (běžela pak ještě pro jednoho, ale už mimo soutěž). Přinesla ho předpisově, ale už nám to nebylo nic platné. Výsledkem bylo to, že oproti ostatním psům, kteří měli třeba i 9 aportů, neměla Annie příležitost si přinášení opravit (průměr pomocných 3 a 4 je 3,50 a nahoru se zaokrouhluje až od 3,51) a výsledná známka za přinášení byla tudíž 3. No jo, s živými bažanty lze těžko zajistit, aby měli všichni naprosto identické podmínky. Navíc my jsme zas tak málo toho štěstí neměly, když se nám podařilo i s antibiotiky dokončit v I.ceně.

Jsme na Annie za její krásný výkon moc pyšní, je to pěkný začátek zkouškové sezóny.

Na zkouškách bylo mnoho velmi dobrých pejsků a do rozstřelu se samými 4 jich mělo jít 6 (podle řádů šli ale jen 4 - dva nejstarší byli z rozstřelu vyřazeni). Byli to samí goldeni, protože labradorům na těchto zkouškách také štěstí moc nepřálo. Rozstřel byl dohledávka bažanta ve vysoké trávě na vzdálenost cca 80m a úspěšně bažanta donesl pouze první pejsek, protože to ještě neměl zapachované zřejmě mu i dobře foukl vítr (byl poměrně silný a směrově nestálý). Ostatním pejskům se tam i přes nadměrnou snahu jich samých i páníčků nepodařilo dojít. Pořadí 2-6 místa bylo určeno věkem pejsků a Res. CACT dostal pejsek v rozstřelu nejmladší.

23-24.9.2006 jsme úspěšně absolvovali ZPR, Annie se stala vítězem zkoušek a získala tituly CACT a CACIT.

A jak to vlastně bylo?

Původně jsme vůbec neměli v úmyslu na tyto zkoušky jít, ale protože se nám nepodařilo, i přes Annin velmi dobrý výkon první den zkoušek, dokončit ZPR v Třeboni, tak jsme se rozhodli, že zkusíme stejné zkoušky pořádané Retriever klubem o 14 dní později.

Musím přiznat, že jsem byla velmi mile překvapená skvělou organizací a přátelským chováním rozhodčích. I když zkoušky byly náročné a konkurence veliká (9 GR, 8 LR a 1 CBR), tak atmosféra byla uvolněná, což vedlo k menší nervozitě vůdců (alespoň u mě, přestože jsem si vylosovala číslo 1) a tím k lepším výkonům pejsků. Do závěrečného rozstřelu se nakonec dostalo 5 goldenů a jeden labrador a klání to bylo opravdu napínavé. Rozhodoval čas donesení dvou kusů pernaté na poli (pro ztížení byly odstraněny tyčky a nařízeno pořadí v jakém má být pernatá donesena) a výsledky byly někdy opravdu těsné (např. mezi druhým a třetím místem byl rozdíl pouhé 3 vteřiny). Všichni pejsci si vedli výborně, Annie s rozstřelovým číslem 6 si musela počkat až na úplný konec rozstřelu, což způsobilo, že byla těměř k neudržení a letěla jako blesk, čímž si vydobila první místo a z obce Nezdřev si tak odvezla obrovský a krásný pohár vítěze zkoušek. Narozdíl od minulých zkoušek se nás teď evidentně štěstí drželo od začátku do konce, což jsme velmi rádi a doufáme, že to tak bude i dál.

5.8.2006 - Jako přípravu na zářiové ZPR jsme si zopakovali zkoušky z vodní práce a Annie předčila všechna naše očekávání (vzhledem ke ztrátě kondičky po štěňatech nijak velká nebyla), předvedla vynikající výkon, získala plný počet bodů a vybojovala titul CACT v konkurenci 10 goldenů. Celkově obsadila úctyhodné druhé místo. Jsme na ní moc hrdí.

Výsledek: 136 bodů, I. cena - CACT

22.10.2005 jsme spolu s bráchou Arnym a kamarádkou Aimee zkusili štěstí na podzimních zkouškách v Nových Jirnech. Uspěli jsme všichni, což byl důvod k oslavě.

Výsledek: 268 bodů, I. cena

21.8.2005 jsme úspěšně dokončili zkoušky z vodní práce v Malešově. První cena nám sice utekla o dva body, ale nevadí. Zkusíme to znovu a třeba budeme mít víc štěstí.

Výsledek: 61 bodů, II. cena

9.5. 2005 jsme v Žumberku, povzbuzeni přítomností našeho cvičitele Viktora, absolvovaly s dalšími psími i lidskými kamarády ze cvičáku  naše první zkoušky - zkoušky OVVR.  Vše se to odehrávalo pod drobnohledem rozhodčí Lucie Šerákové.

Zkoušky byly vzhledem k úmorným vedrům pro pejsky dost náročné, ale přesto se podařilo všem uspět. Annie měla, stejně jako její bratr Arny plný počet bodů, ale protože vítěz může být oficiálně jen jeden, tak se díky jménu vítězem zkoušek stala naše fenka.

Výsledek: 232 bodů, I. cena - vítěz zkoušek

podrobnosti o výše uvedených zkouškách (tabulka výsledků, fota účatníků atd) jsou na stránkách klubu chovatelů loveckých slídičů v sekci zkoušky z výkonu

zpět NAŠI PSI